středa 25. května 2016

Menna van Praag: Dům v ulici Naděje


Ano, již obálka knihy mluví za vše. Jedním slovem roztomilost! :)
"Menna van Praag vystudovala Oxfordskou univerzitu, pracuje jako novinářka a miluje čokoládu." Tak tohle si můžete přečíst na záložce knihy a já myslím, že naprosto vystihují (obzvlášť ta poslední dvě slova) povahu paní autorky. Menna van Praag spojila svět fantasy se světem románu typických pro ženy, které ovšem až tak typické nejsou. Sami pochopíte, jakmile se seznámíte s hlavní hrdinkou. 
Já mluvím pouze za sebe, ale myslím, že mnozí z Vás má slova potvrdí: tohle je naprosto kouzelný příběh. A to myslím doslova. Sice se v knize nečaruje, ale čáry je opředen. A pozor! Je to román plný žen. Ženské důstojnosti, neochvějnosti, sveřeposti, ženských strachů a obav, ženské houževnatosti, ženských zklamání a bolestí, ženské cesty za poznáním sebe sama. Autorka vskutku nezvyklým způsobem popisuje ženský svět, plný obav, avšak i nadějí, svět plný rozporuplností, ale zároveň i kouzel. 
V knize Dům v ulici Naděje se setkáváme s příběhy čtyř žen. Všechny jsou krásné (typická kýčovitost, která je však snadno odpustitelná a především přehlédnutelná), chytré a něčím zvláštní. A právě na to "zvláštní", co v nich je, musí přijít. Musí odhalit pravou podstatu svého já, svého strachu a čelit mu. Postavit se tváří v tvář realitě, která je mnohdy velmi, velmi komplikovaná a jít si za svým snem. Líbí se mi, že britská spisovatelka zdůrazňuje, jak důležité je jít za tím, co nás baví, co nás dělá námi... Jak důležité je nalézt to, v čem vynikáme a proměnit to v něco prospěšného.
Není to žádná hloupá romance, ale úžasná oddechovka s notnou dávkou reality (pomineme-li onu fantaskní stránku celého příběhu).
Ale i zde nastává velký problém. Opět problém korektorský :(. A tentokrát jsem to vše nenechala být a vzala do ruky sešit a začala vypisovat každou chybu, na niž jsem narazila. Jsou to ve většině pouze chyby morfologické, jelikož k hlubšímu rozboru jsem neměla chuť (a ani čas, jelikož kniha to není vlastní). I přesto množství chyb, které se v knize objevují, je opravdu děsivé. Uvádím zde jen pár příkladů, tu celou řadu mám totiž v plánu zaslat nakladatelství... Pokud se tak stane, zajisté zde napíšu jejich odezvu (čekám, že se žádné odezvy nedočkám, nebo bude typu: "Dejte nám pokoj!", ať již obratně vysloveno, nebo řečeno "na plné koule" :)).
  • Na konci chodby objevila francouzské dveře vedoucí balkon. (s. 21) = vedoucí NA balkon
  • (...) po všech těch výprascích a porážkám (...). (s. 29) = PORÁŽKÁCH
  • (...) (až na tu stát se (...)) (...). (s. 64) = TO
  • Albert si peníze vzal, otevřel pokladu (...). (s. 107) = POKLADNU
  • Alba se sehnula, její prsty se zastavila (...). (s. 119) = ZASTAVILY
  • Prozatím se však neodhodlala k tomu, zvednout víko (...). (s. 190) = NEODHODLALA ZVEDNOUT víko
  • Otevřela dveře od svojí ložnice (...). (s. 225) = DVEŘE SVOJÍ
Spousta překlepů a nepromýšleností. Co už... Bohužel ani kniha, kterou momentálně čtu, se překlepů a chyb nevyvarovala... Kde to tedy všechno směřuje? Co za tím vším je? Proč se to musí dít? Je to chyba! Velká chyba a obrovská škoda.




Žádné komentáře:

Okomentovat