Budu citovat ze závěru samotné knihy, konkrétně ze s. 199, jelikož tato citace je pro mě a za mě všeříkající, přímá a nutná zdůraznění: "(...) krize a nutnost obhajob literárna by měla být trvalou esencí bytí. (...) I v novodobých českých podmínkách lze zájem o písemnictví a estetickou východu (tedy i ilustraci) v dílech pro děti doložit šťavnatou nefádní linií sporů. Často byly vedeny o autonomii, smysl, specifičnost, pokrokovost sociálnost či genderovou nestrannost děl, o socializační úlohu dětského písemnictví, nezřídka se spory vedly o potřebnost a nepotřebnost uměleckého výtvarného doprovodu dětského písemnictví. Fakt, že všechny tyto problémy, spory a diskuse v současnosti zcela ustaly, není jen odrazem neaktuálnosti mnohých dávnějších a dávných ideových pří. Daleko podstatnějším důvodem absence diskusí a nevnímání dětské literatury, typografie i výtvarna s ní spojeného je společenské nevědomí významnosti kultivace a vzdělávání dětí a mládeže, respektive okrajovost takových myšlenek v celospolečenské diskusi. Nekvalitní vzdělávání a nekultivace dětí však představuje z hlediska budoucích perspektiv významný destabilizující faktor pro společnost. Nastupující generace narozená v devadesátých letech 20. století to v případech žel ne ojedinělých již dokládá."
Myslím, že Martin Reissner to ve svém závěru dokázal zformulovat trefně. V našem povědomí a v našich školních praxích chybí vskutku vzdělaní pedagogové, kteří by se soustředili na učení, nikoliv jen a pouze na administrativní práci.
Martin Reissner je jedním z těch, kteří nás dokáží formovat a směrovat. Ve svém díle shrnuje několik desetiletí české ilustrační tvorby a dokáže s nadhledem a odstupem soudit a oceňovat. Nejedná se o snadné čtení a rozhodně to není čtení pro všechny. Ale... Každý rodič, prarodič, pedagog, každý, kdo má cokoliv společného s dítětem a utvářením jeho světa, by měl tuto knihu vlastnit či alespoň si ji přečíst.
Ilustrace je důležitým faktorem a součástí knižní tvorby. Ne všichni jsme poučení a ne všichni tomu rozumíme. Kniha Martina Reissnera nám může tak trochu napomoci v tom, abychom v prvních letech našeho dítěte, kdy si začíná utvářet povědomí o světě, sáhli po něčem kvalitním a nikoliv triviálním.
Kniha je výborným průvodcem a seznamuje nás s tvorbou a ilustrátory nám dobře známými i těmi, kteří stále oslovují dětské čtenáře, ale my je z pozice dospělých už tolik znát nemusíme. Je to výborný průvodce pro pedagogy, kteří bohužel na nižším stupni školství neumí a nechtějí pracovat s výtvarnem. Zde můžou nalézt návod, jak budovat niternost dítěte. Je to kniha pro akademiky a ty, kteří se dětské tvorbě věnují odborně, může jim totiž přinést určité návody i cesty, jak dětskou literaturu lépe zhodnotit a zkvalitnit.
Kniha je výborným průvodcem a seznamuje nás s tvorbou a ilustrátory nám dobře známými i těmi, kteří stále oslovují dětské čtenáře, ale my je z pozice dospělých už tolik znát nemusíme. Je to výborný průvodce pro pedagogy, kteří bohužel na nižším stupni školství neumí a nechtějí pracovat s výtvarnem. Zde můžou nalézt návod, jak budovat niternost dítěte. Je to kniha pro akademiky a ty, kteří se dětské tvorbě věnují odborně, může jim totiž přinést určité návody i cesty, jak dětskou literaturu lépe zhodnotit a zkvalitnit.
Kniha je shrnutím. Nechce poučovat ani kázat. Věnuje se něčemu, čeho v naší literatuře je naprostý nedostatek. Ilustrace a tvorba pro děti se stala v naší společnosti okrajovou záležitostí. Apelovat, abychom se nad tím zamysleli a volali po hlubších analýzách, po publikacích a periodikách, jež by se tomuto tématu věnovala, je namístě.
O ilustrace a výtvarnou složku vůbec jsem se začala zajímat až na vysoké škole, kde mi bylo jednoduše dokázáno, jak je tento prvek pro nás důležitý. Když jsem pracovala jako knihovnice, snažila jsem se dětem podat jakýsi průstřel českou ilustrační tvorbou a nestačila jsem se divit. Jedná jediná třída excelovala, uměla přistoupit k ilustraci a hovořit o ní. Zbytek... Potrefení touhou po slávě a potom býti slyšen, aniž bych měl co říct, nedokázali ilustraci vůbec vnímat. Nejhorší pro mě bylo, když někteří neznali ani postavy pejska a kočičky Josefa Čapky. Pousmála jsem se nad jejich slovními perlami a litovala jejich nic netušící učitelku, jež si snad ani prohřešky svých svěřenců neuvědomovala.
Jakožto knihovnice mi denně procházely rukama knihy, které bych nejraději vyhodila oknem, ale které dětští čtenáři a jejich rodiče hltali a obdivovali. Pusté, nic neříkající, populistické obrázky, témata. Jen málokdo měl skutečný zájem o dobrou knihu a chtěl se informovat.
Kniha není lehkým čtivem, ale je dílem zasvěceným.
Mé hodnocení: 100 %
vřele doporučuji
naučná literatura
Z obálky
Ilustrace - výtvarný obrazový doprovod knih - mají dlouhou a bohatou tradici. Zcela speciální kategorii tvoří ilustrace knih pro děti a mládež, neboť význam výtvarné složky těchto děl je mnohem podstatnější, než u publikací určených dospělým. Je tomu tak mimo jiné proto, že nedospělý čtenář přijímá knižní dílo mnohem intenzívněji v literárně-výtvarné celistvosti a ilustrační složka je ve vnímání dítěte z hlediska všech estetických podnětů obvykle první a proto kontinuální recepci knihy emočně i kultivačně zásadní.
Monografie Martina Reissnera nazvaná Ilustrace má podtitul Pohledy na výtvarný doprovod české dětské knihy a mapuje milníky domácí ilustrační tvorby minulého století, ovšem sleduje i základní tendence současnosti. Autor se ve svých výkladech a hodnoceních opírá o rozsáhlý sumář kritických reflexí literárních a výtvarných děl, který v uplynulém čtvrt století kontinuálně budoval. Kniha Ilustrace však nabízí též vřazení ilustrační tvorby do kontextu filozofického, estetického a obecně literárního. Mezi stovkami osobností, kterým je věnována pozornost, jsou Josef Lada, Zdeněk Burian, Pavel Čech či Petr Nikl a Vlasta Baránková. Další část knihy tvoří množství ukázek ilustrační tvorby a seznamy významných titulů primární a sekundární literatury vztahujících se k problematice české ilustrace.
O autorovi
Martin Reissner, literární a výtvarný historik, kritik a publicista, redaktor a posléze šéfredaktor časopisu pro teorii a kritiku dětské literatury Ladění (1990-2012). Vysokoškolský pedagog literatury a dějin kultury. Texty o kulturní teorii, výtvarném umění, literatuře, divadle, historii zveřejňuje od poloviny 90. let minulého století v množství odborných periodik i denním tisku a rozhlase. Je autorem studií Německá židovská literatura v českých zemích a Osvícenská literatura, je spoluautorem knihy Dějiny umění 12, Odkaz Jaromíra Tomečka, Fenomén kniha, Pohádkové příběhy v české literatuře pro děti a mládež 1990-2010, Slovník českých autorů pro děti a mládež, Cyril a Metoděj - doba, život, dílo a Krása motocyklů. Je autorem monografie o malíři Josefu Klírovi. V letech 2003 až 2010 spoluvytvářel ročenky o české dětské literatuře. Pracuje v Moravském zemském muzeu.
Název: Ilustrace. Pohledy na výtvarný doprovod české dětské knihy / Illustration. Insights into Illustrations to Accompany Czech Children's Books
Autor: Martin Reissner
Nakladatelství: Moravské zemské muzeum
Místo a rok vydání: Brno, 2015
Počet stran: 200
Žádné komentáře:
Okomentovat