Jiří Hanibal: Marie Kristýna, nejmilejší dcera Marie Terezie

Mám ráda biografie, především biografie historické, a to proto, že mě historie velmi zajímá. A jak víte, historie se bez lidí nepíše. Každá historická postava nějakým způsobem ovlivnila svou přítomnost či budoucnost, především postavy z politického spektra. Marie Kristýna, o níž píše Jiří Hanibal, není nikterak důležitou politickou osobností, ale prostřednictvím jejího vyprávění se můžete blíže ponořit do dvora a společenského života doby Marie Terezie, lépe řečeno se můžete seznámit blíže s poměry, které panovaly v úzkém kruhu rodinném. 

Jiří Hanibal vybral trochu netradiční způsob vyprávění. V prvé řadě nám život a myšlenky Marie Kristýny přibližuje prostřednictvím ich-formy, v druhé řadě autor využívá er-formy a seznamuje nás s historickými kulisami prostřednictvím dění kolem Marie Terezie. Na jedné straně osobité názory, vzruchy, vášně, na straně druhé nadhled, zobecnění, začlenění do kontextu doby. 

Mnozí mají o historii povědomí pouze okrajové, mnozí si o historii myslí, že je ztrouchnivělá a zabšklá, ale historie je neskutečně barvitá a fascinující, osudová a nezměnitelná. Autor nám nepodává příkrý pohled na situace dávno minulé, ani se věcným a nezúčastněným způsobem, jak to mnohdy dokázali učitelé na základních a středních školách. Někdo má dar vyprávět a já ráda vyprávění poslouchám. Jan Hábl, autor fascinující knihy Učit (se) příběhem, říká, že důležité pro naše vzdělání jsou právě příběhy, vyprávění. Když dítě dostane do rukou holá fakta, oproštěná od jakékoliv zaujatosti, jen čisté skutečnosti, jak velká je šance, že ho ta fakta zaujmou, že si vytvoří nějaký názor?
Historické biografie mám ráda, protože nám suchopárnou historii přibližují jinak, než jsme zvyklí ze školní docházky. Ne vždy je stoprocentně pravda to, co se v nich píše, jsou to názory a pohledy někoho, kdo nám zprostředkovává něco, co ho zaujalo, co jej zajímá. Ale díky tomu nás to může přivést k věcem, o nichž bychom se dříve nezajímali, může nás to poučit a jsme schopni udělat si svůj vlastní názor na věc, pochopit jisté souvislosti týkající se současnosti. 

Neříkám, že biografie Jiřího Hanibala je složitou kompozicí jedné mladé dívky, naopak. Je to příběh o romantické lásce, vypočítavosti, mateřské lásce i jejích náročných postojích, o nástrojích, jimiž matka-panovnice dokáže vládnout, je to pohled do zákoutí moci, panování. 

Kniha je pro ty z vás, kteří se rádi ponoří do doby slavné habsburské panovnice, do doby, kdy se teprve u nás začal utvářet duch osvícenství, blíže se setkáte se složitostí, s níž se musela vyrovnávat vládkyně a matka, se ženou, která upřednostňovala mír a díky němuž dokázala "zaprodat" i své vlastní děti. Jen u jedné, dokázala učinit výjimku. A proč? To si přečtěte... :)

Mé hodnocení: 90 %

doporučuji

biografie, historie

Z obálky

Ve svém novém historickém románu líčí oblíbený autor pohnuté, mnohdy až dramatické osudy rakouské arcivévodkyně Marie Kristýny, dcery slavné panovnice Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána. Přišla na svět v den pětadvacátých narozenin své matky; patrně už to byl důvod, proč jí matka dávala přednost před svými ostatními dětmi. Půvabné dívce jako by od počátku přála šťastná hvězda. Později se provdala za muže, kterého si sama vyvolila - byl jím německý princ Albert Kazimír Saský. S milovaným Albertem založila ve Vídni Albertinu, snad nejznámější galerii umění.

O autorovi

Jiří Hanibal se narodil v Táboře roku 1929. Vystudoval filmovou režii na AMU v Praze a od roku 1960 pracoval ve Filmovém studiu Barrandov. Natočil pětadvacet celovečerních filmů a získal řadu ocenění. V roce 1975 vyšla jeho knižní prvotina a od té doby publikoval řadu románů - v Euromedia Group kromě děl Konec časů medových, Život s chutí cyankáli, S pečetí viny a Osudová setkání též úspěšné historické romány Úděl královský o Václavu II., významném českém panovníkovi, Velmož tří králů o Jindřichu z Lipé, jedné z nejzajímavějších postav českých dějin, a Střepy z královské číše o Janu Lucemburském. Mimořádný ohlas měly jeho romány Král a císař, Příběh dlouhého panování Zikmunda Lucemburského a Neklidná duše Evy z Rožmberka; nově především Kat lidumil a Vášně a boje Polyxeny z Lobkovic.

Název: Marie Kristýna, nejmilejší dcera Marie Terezie

Autor: Jiří Hanibal

Nakladatelství: Knižní klub

Místo a rok vydání: Praha, 2016

Počet stran: 262